Daleko od ruchu a shonu
Lázně Kynžvart leží ve střední části okrajového svahu Slavkovského lesa na mariánskolázeňském hlubinném zlomu, v nadmořské výšce kolem 700 metrů. Skalní podklad zde tvoří žuly, které intrudovaly do plášťového krystalinika představovaného převážně fylity a svory, místy amfibolity. Výskyty kyselek jsou z okolí uváděny již od 15. století. Lázně založil kancléř Klemens Václav Metternich v r. 1822 na základě doporučení Jakoba Berzelia, který prameny analyzoval a doporučil k umělému jímání. Za léčivé byly kynžvartské kyselky úředně uznány v roce 1862. Kromě proplyněné minerální vody a peloidů jsou v Lázních Kynžvart využívány k léčbě též příznivé klimatické poměry.
V léčebném procesu jsou využívány čtyři zdroje kyselky z nejužší vývěrové zóny kynžvartské zřídelní struktury. Procedury zahrnují jak vnitřní balneace, zejména v podobě pitných kúr, kloktání a výplachů, tak i balneace vnější formou uhličitých koupelí. Mnoho dalších kyselek vyvěrá v blízkém okolí lázeňského místa a doplňuje tak jeho přírodní zázemí - lázeňskou terapeutickou krajinu.
Obrázky: