Štítary u Krásné

Pro vodu do podzemí – Historická vodní štola

V Ašském výběžku a v přilehlých oblastech Bavorska a Saska se dochovala podzemní díla vybudovaná k jímání podzemní vody. Tyto vodosběrné štoly byly raženy v zóně přípovrchového zvětrávání hornin. Tato zóna je díky průlinové propustnosti dobrým kolektorem pro mělký oběh podzemních vod.

Štoly jsou vybudovány na obdobném principu jako tzv. kanáty, až několik desítek kilometrů dlouhé podzemní samospádové přivaděče vody z horských svahů do aridních oblastí. Nejstarší kanáty jsou dokumentovány z období před několika tisíci lety z Persie. Následně se rozšířily i jinde po celém světě.

Nacházíte se před vstupem do jedné z vodosběrných štol, která byla nejspíše v 18. století ručně vyražena ve zvětralých drobnozrnných biotiticko-chloriticko-muskovitických břidlicích (metadrobách). Podzemní chodba má celkovou délku 185 metrů, její výška je mezi 180 až 190 cm, šířka je pak v rozmezí 60 až 70 cm. Na stěnách jsou dobře viditelné stopy po nástrojích, kterými byla štola tesána, a výklenky pro umístění svíček k osvětlení štoly při jejím budování. Vlastní pramen byl nejspíše v boční chodbě, která je dnes zavalena. Nejasné je i místo, kde původně štola ústila. V pozdějších dobách byla totiž přestavěna na sklep ke skladování zemědělských produktů („zeleninový sklep“) s novým vstupem hned vedle silnice.

Obrázky:

  1. Ručně ražený profil vodosběrné štoly
  2. Nejzápadnější bod České republiky
  3. Vstup do vodosběrné štoly ve Štítarech