První zmínka o usedlosti zvané Königswartha je už z roku 973. Někdy mezi lety 1242 a 1287 byl nad kynžvartskou soutěskou postaven pomezní hrad k výběru mýta a ostraze vojenské a obchodní cesty mezi Chebem a Plzní. Už ve 14. a 15. století je v kynžvartském panství doloženo dolování železa, stříbra a barevných kovů. V období rozmachu cínového dolování ve Slavkovském lese v 16.–17. století byl Kynžvart jedním z hornických center. První písemné zmínky o minerálních pramenech v okolí Kynžvartu jsou datovány do roku 1454.
Kyselky vznikají v prostředí puklinového systému krystalinika Slavkovského lesa, které je zde budováno amfibolity, pararulami a žulami. V Kynžvartu jsou v současné době zachyceny čtyři prameny, z nichž tři jsou veřejně přístupné.
Pramen Richard je představován studenou kyselkou hydrogenuhličitano-síranového vápenato-hořečnatého typu. Voda příjemně osvěžující chuti se zvýšeným množstvím síranů a malým obsahem železa je jímána v 9,3 m hluboké šachtici s vyústěním do pitného gloriotu. V balneologické praxi slouží k dodržování pitného režimu.
Katastr: Lázně Kynžvart
Typ podle složení: prostá hydrogenuhličitano-sírano-vápenatohořečnatá kyselka
Teplota (°C): 9
Jímání: studna
Hloubka (cm): 930
Obsah CO2 (mg/l): 3150
Nadmořská výška (m n. m.): 705