Otročínská kyselka

Minerální prameny v okolí Otročína jsou nejsevernějšími ze skupiny tzv. tepelských kyselek. Z pětice minerálních pramenů v blízkosti obce byly nejznámější Beránčí kyselka a Dolní a Horní pramen. Zatímco první dva jsou dnes zašlé, Horní Otročínská kyselka byla v roce 2008 nově upravena a opatřena čtyřhranným dřevěným altánem. Vede k ní modrobíle značená stezka Krajem živých vod.

O kyselce na pravém břehu Nadluckého potoka se zmiňuje už v 17. století český historik, jezuita Bohuslav Balbín. Vročení na jímání z dutého kmene nese letopočet 1819.

Pramen vyvěrá na některé z drobnějších tektonických linií pronikajících krystalickými břidlicemi tepelsko-barrandienské zóny (bohemika) Českého masivu. Převažují tu sillimanitické pararuly s vložkami hrubozrnných amfibolitů.

 Katastr: Otročín

Typ podle složení: studená, slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatá železnatá kyselka

Teplota (°C): 7

Průměr jímání (cm): 50

Jímání: dutý kmen

Hloubka (cm): 65

Obsah CO2 (mg/l): 2118

Nadmořská výška (m n. m.): 675