Nejvyšší část výrazného horského předělu mezi Hřebečnou a Ryžovnou v nadmořské výšce 1000–1040 m byla v roce 1996 prohlášena za Přírodní rezervaci Ryžovna. Cílem vyhlášení rezervace s plochou 20 hektarů je zachování významného geologického fenoménu – čedičových stěn lomu Hřebečná s unikátně vyvinutou sloupcovitou odlučností třetihorní vyvřelé horniny (viz zastávku č. 8 Horské naučné stezky Hřebečná), ale také ochrana typických horských společenstev nejvyšší části Krušných hor s populacemi ohrožených a přísně chráněných rostlinných a živočišných druhů.
Neobyčejně cenný je například velmi dobře zachovaný zbytek horské bučiny, která roste na čedičové suti na příkré severní straně návrší svažující se k Ryžovně. Buky v toto drsném prostředí obvykle nemají jeden peň, ale několik bizarně zkroucených a propletených kmenů. Na bučinu navazují horské smrčiny s bohatým bylinným podrostem. Oblast zahrnuje i další typy ekosystémů, například pramenné nivy, horské louky, smilkové louky a suchá evropská vřesoviště. Celá PR Ryžovna je navíc součástí Evropsky významné lokality Krušnohorské plató, spadající do soustavy chráněných území Natura 2000. Z geomorfologického hlediska představuje horský hřbet mezi Hřebečnou důležité rozvodí – na jih je voda odváděna přes Bystřici do povodí Ohře, na sever odtéká voda přes říčku Černá do povodí Cvikovské Muldy.
Při západním okraji PR Ryžovna bylo v roce 1961 vybudováno vojenské stanoviště bývalé 305. radiotechnické hlásky Abertamy, později, v letech 1969 až 1991, 552. radiotechnické hlásky, resp. 552. radiotechnické roty. V místě se zachovala rampa pro radiolokační techniku se třemi zodolněnými stáními pro vyhodnocovací kabiny. Další dvě místnosti sloužily jako technické zázemí, byly tu i dvě místnosti pro obsluhu, sklad.a místnost s měniči a dieselagregátem. Poblíž rampy směrem k silnici se nacházel ženijní úkryt.
Obrázky:
1. Situace zastavení na trase
2. Jednou z typických rostlin rostoucích v PR Ryžovna je i chráněná prha arnika
3. Objekt bývalé radiotechnické hlásky