Voda tvoří krajinu
Řeka Ohře se v úseku mezi Královským Poříčím u Sokolova a Tašovicemi na západním okraji Karlových Var zařezává do třetihorních sedimentů Sokolovské pánve a žul karlovarského žulového masívu.
Zahloubení Ohře v tomto místě je z hlediska vývoje krajiny velmi zajímavé. Průběh říčního toku se zde ustálil patrně v oligocénu, tj. před zhruba 30 milióny let. Svědčí o tom projevy působení eroze ve starších sedimentech starosedelského souvrství. Na pokračující pokles severněji situované střední části oherského příkopu reagovala řeka tak, že své koryto nepřesunula, ale pouze jen prohloubila. Z klikatého směru je vidět, že to neměla lehké a využívala oslabených zón podle zlomových linií.
Celý říční úsek má délku 17 km a v jeho blízkosti se nacházejí zajímavé geologické lokality. Od dálničního mostu jsou prudké svahy nad řekou budovány starosedelskými pískovci s početnými pseudokrasovými projevy, chráněnými jako přírodní památka Údolí Ohře. Historickou těžbu kyzů k výrobě kyseliny sírové upomíná dědičná štola Jana Křtitele a zaniklý minerální závod u Starého Sedla. Současnou těžbu hnědého uhlí lze naopak sledovat z vyhlídek na Pískovci. Loketská žula s výraznými vyrostlicemi draselného živce tvoří skalku přímo na nádvoří loketského hradu. Z horniny uvolněné srostlice živcových krystalů, tzv. karlovarská dvojčata, lze stále ještě najít mezi Loktem a Horami. V loketských lesích se ukrývají výrazné žulové skalní útvary, ať již jde o přírodní památku Moučné pytle anebo o legendární Svatošské skály.
Obrázky: