Město leží severně od údolí řeky Ohře v sokolovském uhelném revíru. Na západě se prostírá uhelný velkolom Družba, na severu pak výsypky. První písemné zprávy o obci pocházejí z roku 1397. Za husitských válek v 15. století bylo Nové Sedlo několikrát vypleněno nájezdy husitských a císařských vojsk. V 16. století prodal Šebestián Tyzl z Daltic svoje majetky loketskému panství, pod které obec patřila až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850. Po získání samostatnosti byla obec součástí loketského okresu. V roce 1879 založil průmyslník Friedrich Siemens v Novém Sedle pobočku svých sklářských závodů v Drážďanech. Sklárna se záhy stala jednou z největších na evropském kontinentu. V roce 1899 bylo Nové Sedlo povýšeno na městys s právem vlastního znaku.
Obr.: Městský znak
V městském znaku je zlatým ondřejským křížem čtvrcený štít, v jehož středu je zeleno-stříbrně polcený srdeční štítek. V horním, červeném poli štítu leží šikmo doleva vzhůru směřující kus železničních kolejí, po jejichž levé kolejnici jede zlatě okřídlené černé kolo; v pravém, stříbrném poli stojí prázdná zelená láhev, v levém, zeleném poli se kříží mlátek a želízko, mlátek doleva vespod, obě v přirozené barvě. V dolním, červeném poli stojí na strništi čtyři obilné snopy v přirozené barvě. Hlavní štít obklopuje ornamentální bronzová obruba.
Obr.: Sklárna v Novém Sedle
V současnosti je Nové Sedlo průmyslovým městem. Vyrábí se zde obalové sklo a v městské části Loučky porcelán. Ve městě je velké seřaďovací nádraží, sloužící k přepravě uhlí. K zajímavostem města patří kostel Nanebevstoupení Páně z roku 1904, jehož stavba je převážně dřevěná. Další zajímavostí je uměle vytvořená víceúčelová vodní nádrž "Anna", jejíž plocha dosahuje 4 ha.
Obr.: Uhelný lom Družba
Obr.: Císařský důl v Novém Sedle (poč. 20. století)