Rozvoj průmyslu pod Krušnými horami v 19. století byl založen na hnědém uhlí. Topilo se jím ve sklárnách Dolním Rychnově a Novém Sedle, v minerálních závodech, v šamotce v Chodově, v porcelánkách v okolí Karlových Varů i jinde. Odbyt se značně zvýšil po dokončení železnice ze severních Čech do Chebu v roce 1871. Uhlí nebylo jen palivem, ale také se upravovalo v briketárnách a chemických továrnách. Ze sokolovského uhlí bohatého na vosk se získávaly také saze pro výrobu barev, montánní vosk, dehet, lehký olej a hnědouhelný koks. Koncem 2. světové války pracovalo na Sokolovsku 39 hlubinných a 15 povrchových dolů. Hlubinné doly se postupně uzavíraly a jejich funkci převzala těžba povrchová. Ta kulminovala v roce 1983, kdy bylo vydobyto téměř 23 miliónů tun uhlí. Nyní se těží už jen v lomech Jiří a Družba. Důlní činností je v Sokolovské pánvi postiženo kolem 50 km2. Sokolovská pánev je ze severu i jihu strmě omezena výraznými tektonickými liniemi. Vyplněna je třetihorními uloženinami říčního, vulkanického a jezerního původu. Hnědé uhlí vznikalo v bažinách při změlčení pánve. Je vyvinuto ve dvou horizontech - starší sloj Josef vznikla před asi 25 milióny let, mladší souvrství slojí Antonín a Anežka před 22 milióny let. V obrovských lomech Družba a Jiří je těžena hnědouhelná sloj Antonín. Sloj má průměrnou mocnost 24 m, leží téměř 200 m hluboko a směrem k okrajům pánve je vyvlečena vzhůru. Sloj překrývají šedé jílovce, které se uložily v prostředí hlubokého bezodtokého jezera (tzv. cyprisové souvrství). V lomových svazích jsou odkrývány barevné sopečné vyvrženiny třetihorních vulkánů. Nevyužitá skrývka je ukládána na vnitřní výsypku v lomu a na vnější Smolnickou výsypku.
Obr.:
1. Lom Jiří z protilehlé strany
2. Pásový vůz zakládací PVZ 2500 slouží k ukládání skrývkových zemin na výsypku. Maximální kapacita činí 2500 m3/hod., přepravní vzdálenost od dopravníkového pasu je 72 m
3. Kolesové rýpadlo Unex KU 300 má hmotnost 1 240 t, průměr kolesa 7,6 m a teoretickou výkonnost 1200 m3/h