Novodobý hospodářský rozvoj severozápadních Čech je založen na těžbě a zpracování hnědého uhlí. V polovině 20. století pracovaly na Sokolovsku desítky hlubinných a povrchových dolů. Hlubinné doly se postupně uzavíraly a jejich funkci převzala těžba povrchová. Ta kulminovala v roce 1983, kdy bylo vydobyto téměř 23 miliónů tun uhlí. Důlní činností je v revíru postiženo kolem 50 km2. Lom Družba leží v Sokolovské pánvi, která je ze severu a z jihu strmě omezena výraznými tektonickými liniemi. Pánev je vyplněna třetihorními uloženinami říčního, vulkanického a jezerního původu. Hnědé uhlí vzniklo v bažinatém prostředí při změlčení pánve. Je vyvinuto ve dvou horizontech - starší sloj Josef vznikla před asi 25 milióny let, mladší hnědouhelné souvrství se slojemi Antonín a Anežka před 22 milióny let. V lomu Družba je těžena sloj Antonín, která má průměrnou mocnost 24 m, leží téměř 200 hluboko a směrem k okrajům pánve je vyvlečena vzhůru. Sloj překrývají šedé jílovce, které se uložily na dně třetihorního jezera. Jejich spodní část je těžena pro výrobu expandovaných keramických granulí (liaporu), část svrchní obsahuje polohy využívané pro rekultivace a sorbenty pro ochranu životního prostředí. V podloží sloje jsou na okrajích lomu odkrývány barevné sopečné vyvrženiny třetihorních vulkánů. Nevyužitá skrývka je ukládána na vnitřní výsypku v lomu a na vnější Smolnickou výsypku. V současné době je těžba v útlumu a během několika let se očekává její úplné zastavení.
Obr.:
1. Kolesové rýpadlo Unex KU 300/37 má hmotnost 1 240 t, průměr kolesa 7,6 m a teoretickou výkonnost 1200 m3/h
2. Kolesové rýpadlo Unex KU 300/19
3. Pásový vůz zakládací PVZ 2500 slouží k ukládání skrývkových zemin na výsypku. Maximální kapacita činí 2500 m3/hod., přepravní vzdálenost od dopravníkového pasu je 72 m