První kostel, zasvěcený sv. Anně, byl postaven v Perninku už krátce po jeho vzniku, v letech 1537–1538. Šlo o jednoduchou dřevěnou stavbu, která stávala poblíž dnešní školy, a to nedaleko míst, kde pracovaly hlučné stoupy na drcení rudy, jejichž hlomoz rušil bohoslužby.
Na počátku 18. století byl už původní kostel v tak špatném stavu, že musel být stržen. V roce 1714 začala stavba nového kostela Nejsvětější Trojice na dnešním místě na úpatí Kostelní hory, kostel byl vysvěcen v prosinci 1716. Teprve v roce 1765 se však Perninští dočkali prvního faráře, předtím po téměř 230 let sloužili v Perninku mše faráři z Abertam či Horní Blatné, popř. místní věřící museli chodit do kostela až do vzdáleného Hroznětína.
Památkově chráněný kostel Nejsvětější Trojice je jednolodní obdélný barokní kostel s předsazenou hranolovou věží s jehlancovou střechou a trojboce uzavřeným presbytářem, při severní straně se nachází obdélná sakristie a obdélná kaple. Vnitřní prostory kostela jsou plochostropé, kryté rákosovým stropem. Vnitřní zařízení kostela tvoří hlavní oltář z počátku 18. století a hlavním obrazem z 2. poloviny 18. století. Ostatní zařízení je většinou rokokové z 2. poloviny 18. století.
Při závěru kostela stojí dřevěný kříž, na němž byla umístěna litinová plastika Ježíše Krista z 2. poloviny 19. století, v současnosti už je kříž bez ní. V těsné blízkosti stojí podstavec po 2. světové válce zničené busty významného perninského rodáka dr. Johanna Aloise Rennera (1784-1854), kanovníka chrámu sv. Víta v Praze a zakladatele nadace pro chudé studenty z Krušných hor. Proti kostelu je pak na žulovém stupni a litinovém soklu umístěna památkově chráněná socha Vítězného Krista vznášejícího se na zeměkouli z 2. poloviny 19. století.
Obr.:
1. Situace zastavení na trase
2. Kostel Nejsvětější Trojice v roce 1899
3. Kostel Nejsvětější Trojice kolem r. 1930
4. Interiér kostela před 2. světovou válkou
5. Současná podoba kostela