Bez vody není dolování – Blatenský vodní příkop
Základní podmínkou dobývání a zpracování rud byl v historických důlních revírech dostatek vodní energie. K pohonu vodotěžných strojů a úpraven i k transportu stavebního a palivového dříví byla využívána voda přírodních toků i umělých kanálů. Nejinak tomu bylo i v hornoblatenském cínovém revíru. Pro něj byl vybudován vodní příkop ze severního okraje Božídarského rašeliniště přes Myslivny, Ryžovnu, Bludnou a severní úbočí Blatenského vrchu až do Horní Blatné, kde je zatrubněn a odveden do Blatenského potoka. Příkop si zachovával svou funkčnost po staletí. Jako zdroj vody pro blatenské továrny a požární ochranu byl pravidelně udržován až do roku 1945. V roce 1980 byl prohlášen za nemovitou kulturní památkou a v období 1995 až 2001 byl kompletně rekonstruován.
Podél Blatenského příkopu vede naučná stezka. Začíná u Božího Daru a napojuje se na naučnou stezku na Blatenský vrch a Vlčí jámy nad Horní Blatnou.
Významná cínová ložiska byla těžena na svazích Blatenského vrchu (1043 m), kupovitého zalesněného vrcholu budovaného žulami tzv. blatenského masívku. Hlavní cínový důl Wolfgang byl v provozu už v roce 1532. Později byl odvodňován dědičnou štolou Vavřinec (Laurenzi-Stollen), která byla ražena od roku 1749 jako obecní.
Obrázky: