Nacházíte se na Historické naučné stezce „Jáchymovské peklo“, která vede místy málo známými, krásnými, ale pro svou minulost nezapomenutelnými. Naučná stezka vznikla z iniciativy hornického spolku Barbora v Jáchymově za podpory Konfederace politických vězňů a Klubu českých turistů.
Obr.: Heinzův rybník s odvalem dolu Eduard v pozadí
Heinzův rybník je dalším z vodních děl, vybudovaných už v 16. století k zásobování důlních provozů vodní energií. Od rybníka vedl umělý vodní příkop, který je ve svahu na levém břehu Eliášova potoka stále patrný. Velice chladná, kyslíkem bohatá a živinami chudá voda Eliášova potoka a rybníčků na něm vytvořených je osídlena poměrně chudou, avšak zajímavou flórou a faunou. Můžeme tu pozorovat hejna vzácné střevle potoční, ojediněle se vyskytuje čolek horský u skokan hnědý. Ve skulinách hrází a břehů pravidelné hnízdí skorec vodní a konipas horský.
Obr.: Skorec vodní
Skorec vodní je středně velký zpěvný pták. Je o něco menší než špaček, má zavalité tělo, krátká křídla a ocas. Zbarvení je převážně tmavohnědé a nápadnou bílou náprsenkou. Zpěv skorce je výrazný, krátký, střídá flétnové tóny s cvrčivými zvuky. Zpívá i v zimě. Při znepokojení se ozývá drsným pronikavým „criit“ a při vábení zase ostrým „zit zit“. Skorec vodní patří k několika málo pěvcům, kteří plavou a potápí se. Často sedává na balvanech a brodí se v mělčinách.
Obr.: Konipas horský
Konipas horský a velký asi jako všeobecně známý konipas bílý. Má nápadně dlouhý černý ocas, jímž neustále pohybuje nahoru a dolů. Spodní část těla je žlutá, záda jsou olivově hnědá a šedá. Živí se především hmyzem a jinými drobnými živočichy, které vyhledává na březích vod. Ozývá se zvuky velice podobnými zvukům vydávaným konipasem bílým. Nejčastěji vydává vysoké „cis-is“ nebo „cit it“, při vzrušení protáhlé „sííít“.