Pernink je hornickou osadou na české straně Krušných hor, která byla založena na bohatých výskytech cínových rud. Podle pověsti bylo ložisko nalezeno v 1532 podle úlomků cínové rudy vyhrabaných z medvědího brlohu. Odtud prý také pochází jméno obce, odvozené z německého Bärringen („Bär“ = medvěd). Hornická osada byla ale nejspíše nazvána po jednom z osadnických rodů (prvním známým rychtářem obce byl Jorg Eggner, zvaný Peer). Za svůj rozkvět vděčí Pernink nejen cínu, ale i těžbě stříbrné rudy. V roce 1559 mu majitel ostrovského panství Jáchym Šlik udělil městská privilegia.
Hlavní cínová ložiska se nacházela na Perninském vrchu západně nad obcí a na Vlčinci (Wölfling) směrem k Hroznětínu. Významná byla rýžoviska podél potoka Bystřice. Dolování kulminovalo v polovině 16. století, kdy jenom v údolí Bystřice pracovalo 72 stoupoven, ve kterých se drtila ruda.
Třicetiletá válka v letech 1618 až 1648 přinesla rozvrat hornictví a následný exodus protestantských horníků do Saska. S úpadkem hornictví hledalo obyvatelstvo obce náhradní obživu v drobných řemeslech. V polovině 19. století byl založen textilní závod. Otevření železniční trati z Karlových Varů do Potůčků a dále do Saska v roce 1899 přineslo Perninku nový rozkvět. Dobré časy trvaly až do 2. světové války, jejíž důsledky byly strašlivé a vyvrcholily vystěhováním drtivé většiny místních obyvatel. Rány se ale postupně zacelují a v současnosti je Pernink poklidným rekreačním střediskem.
Obrázky:
1. Situace zastavení na trase
2. Znak obce
3. Velká pečeť městského soudu ze 17. stol.